Místo pro stavbu vnímáme jako šanci pro dialog mezi sídlištní architekturou a starší nízkopodlažní zástavbou. Tato hranice by měla umožnit komunikaci, pozvolný předěl, obroušení ostrých hran.

Sídliště je rozvolněné, ale přesto vytváří polo-bloky. Doplňujeme proto blok pro lepší čitelnost zástavby a návrhem umožňujeme jeho uzavření na severní straně nižší výškou zástavby. Navazujeme křivkou na polokruhový dům, vnášíme nový orientační prvek, harmonizujeme prostředí elegantním tvarem, zjemňujeme měřítko strukturou a členěním fasády. Zahrada seniorů je soukromá, otvírá se však celému vnitrobloku.

Chceme, aby se senioři spíše než jako v penzionu cítili jako v bytovém domě – měřítkem stavby, opticky zkrácenými zvlněnými pavlačovými chodbami, několika místy k setkávání i použitými materiály. Ačkoliv jsou byty principiálně stejné, liší se mírně výměrou a kvalitou v podobě ložnic nebo balkónů, stíněním, osluněním, intimitou. Vyhýbáme se pravidelným unifikujícím řešením dispozic a detailům typickým pro sídliště.

Stavbu vytápěné části navrhujeme v kompaktním křivkovém objemu s chodbami a bloky bytů. Byty se otevírají směrem k jihovýchodu, do vnitrobloku, kde je dostatek slunce a prostoru. Toto otevření je vyjádřeno živou barvou omítkové fasády i členitým měřítkem, jenž umožní každému obyvateli vnímat na fasádě „jeho“ svébytný prostor. K fasádě je nezávisle připojena pozinkovaná ocelová konstrukce vyhýbající se čtyřem arkýřům vysazených bytů, reagujících na vnitřní chodbová respiria. Konstrukce umožňuje vynést balkóny různých velikostí a dřevěné rošty s popínavou, v zimě opadavou zelení (například psí víno), nutně stínící pasivní dům v letních dnech.